Samotný název jóga pochází ze sanskrtského slova, které se překládá jako „sjednocení, splynutí, spojení". Kořeny jógy sahají do dávného starověku Indie pravděpodobně do období proto-indické kultury. Pozice jógy mají souvislost s přirozenými pohyby člověka. Jóga označuje soubor indických nauk o metodách ovládání tělesných a duševních funkcí člověka, zahrnující tělesné cvičení, koncentraci, meditaci i askese. V indickém prostředí vznikla jako ucelený systém tělesných cvičení, dechových technik, meditací a etických zásad. Byla inspirovaná hinduistickou mytologií a později ovlivněna buddhistickým učením. V naší západní kultuře se více zdůrazňují prvky fyzického tréninku než náboženské aspekty.
S ohledem na různé sklony a povahu člověka se postupně vyvinulo několik směrů jógy. Jejich název naznačuje, který prvek se v jednotlivých směrech zdůrazňuje. Jednotlivé směry jógy nelze zcela oddělit, zapadají jeden do druhého - každý směr zachovává nejzákladnější principy popsané v Patandžaliho Jógasútře a Buddhových sutrách. Každý z nás se může věnovat všem směrům jógy současně, ale je předpokladem, že bude upřednostňovat jeden směr – cestu, která patří k jeho osobnosti. Z cvičení jógy nelze vytvořit šablonu ani uniformitu. Každý podle stupně svého poznání si pro sebe vybere nejvhodnější způsob cvičení. Každý má prostor pro respektování volby druhého, každý má možnost vyzkoušet a praktikovat to, co mu vyhovuje jaký druh pohybu a je na něm zda zvolí duchovní aktivity. K pozitivním účinkům jógy patří vyváženější emoce, lepší kondice, jasnější mysl, vnitřní klid a nový pohled na život. Můžete pomocí ní bojovat s bolestmi kloubů, svalů, úzkostí, stresem, špatným držením i s funkčními poruchami. K principům jógy patří uvolnění, harmonie, cvičení, kontrola dýchání, správná výživa.
Védy a zdroje jógy
Védy
Staré poznání a moudrost jsou shrnuté do VÉD (1500 př. n.l.). Cílem jógy je osvobození (mókša, mukti, kaivalja, nirvána). Je to stav úplné svobody ve vědomí, oproštěné od vazby omezené osobnosti, která je plná vrozených návyků, relativně nevědomá a základně nehezká. Čiré Vědomí, které je při osvobození realizováno, se nazývá átman. Je to naše nejvnitřejší podstata, shodná s nejhlubší podstatou vesmíru (bráhman). Toto tvrzení je základem pro školy védanty. Tradice védanty, která je vyřčena v Upanišádách praví, že existuje jediná Skutečnost, brahman, a je běžně vnímána a zažívána jako mnohotvarý vesmír. Jogín meditacemi a ukázněním může realizovat jedinečnou Skutečnost átmana a i základ objektivní existence – brahman.
Základním učením jsou Upanišády (učení o totožnosti átmánu a brahmana). Advaita (nedvojnost) je tradicí hinduismu. 1. st. př. n. l. – Šankara (filosof, který komentoval Advaitu a Védantu) řekl: „Tat tvam asi“ – „To jsi ty“. Toto prohlášení znamená, že átman a brahman je jedno a stejné, a stalo se základní myšlenkou advaity s tím, že vtělená bytost (džíva) je átman (self). Védánta prohlašuje, že člověk je vlastně božský. Zakryt nevědomostí však hledá naplnění svého života a poslání venku, ve vnějším světě. Setkává se však se zklamáním a omyly. Ty ho nakonec dovedou k probuzení se k duchovnímu životu. Pravé štěstí a svobodu lze nalézt jedině v dosažení dokonalosti v Bohu, které je mu podkladem. Nediktuje člověku, aby šel jen jednou cestou. Říká: „Zkoušej!“
Bhagavadhíta (bible hinduismu) – uspořádání hinduistických myšlenek (3. st. př. n. l) - uctívání oddanosti božství. Pataňdžali – aforismy o józe (2. st. př. n. l) – v Jógasútře uváděný dualismus věčné Přírody a věčného Ducha. V dalších stoletích vznikly školy, které vykazovaly vliv tantry. Tantra – svět povstal na základě rituálního aktu a hlubokého filosofického poznání všeobjímající Bytosti. Víra v ženskou energii – Šaktí – to je princip prvního řádu. To vedlo k přehodnocení fyzického těla jako božského projevu a tedy pozitivního nástroje k dosažení osvobození. Z této verze vyrostla hathajóga.
Ve 3. století př. n. l. byla neznámým jogínem sepsána tvz. Bhagavadgíta, která uvedla ideál uctívání a oddanosti Božství. Shrnula různé cesty jógy. Bhagavadgíta se stala tvz. biblí hinduismu. Bhagavadgíta považuje za jógu její 4 základní cesty (viz cesty jógy). Jsou to: bhaktijóga, radžajóga, karmajóga, džňánajóga.
Ve 2. století př. n. l. Pataňdžali vyšel ze všech materiálů a studií a vytvořil sbírku aforismů o józe Jógasútru. Pataňdžaliho škola je uznávaná jako filozofický směr jógy, na níž je založeno učení sánkhja. V jeho pojetí je jóga jedním ze šesti daršanů a lze ji definovat jako „metodické úsilí o dosažení dokonalosti ovládnutím různých prvků lidského podstaty, ať už fyzické či psychické.“ Není objevitelem jógy, jen systematicky shrnul a utřídil poznatky o józe do díla nazváného Jógasutra. Zde formou krátkých úvah a aforismů vykládá základní pojmy, uvádí různá cvičení, jež mají zbavit tělo únavy, nečistot, posílit životní energii /pránu/, zklidnit mysl. Pataňdžaliho systém jógy se nazývá také ashtangajóga, osmidílná stezka, která se skládá z osmi stupňů. Pataňdžali předpokládá, že existují dva protikladné, navzájem se ovlivňující, principy. Jedním je puruša /duch/ a druhým je prakrti /příroda/. Vesmírný princip prakrti je tvořený třemi gunami a stává se za spoluúčasti ducha tvůrcem veškerého stvoření. Úkol ducha je v osvícení, tedy pasivní. Naopak aktivní je příroda, dynamický princip, ale duch mu musí dát smysl, směr. Spojením vzniká jedinec, jáství. V původním základu je duch v blaženém stavu, pod vlivem prakrti se probouzí k bolesti sebeuvědomění. Pokud unikne z působení prakrti, získává dokonalé osvícení, věčný klid. Tento věčný klid je cílem radžajógy. Cestou radžajógy ho člověk dosáhne tehdy, když ovládne tělo a zastaví změny v mysli.
Tato cesta je díky Pataňdžalimu rozdělena do osmi stupňů: 1. jama (zákazy, zdrženlivost), 2. nijama (příkazy a předpisy), 3. ásana (pozice, správné držení těla), 4. pránájáma (ovládání dechu, 5. pratjáhára (ovládnutí smyslů), 6. dhárana (koncentrace), 7. dhjána (meditace), 8. samádhi (dokonalé poznání).
Mezi zákazy jama patří: neubližování, pravdivost, nekradení, zdrženlivost, nehromadění. Mezi příkazy nijama patří: čistota těla a mysli, spokojenost, sebekázeň, studium posvátných knih, uctívání osobního boha. Bude-li člověk dodržovat tyto pravidla, očistí tělo a zklidní mysl.„Jóga čitta vrtti niródha“ Jóga je zastavení změn mysli.
Jedna ze základních příruček hathajógy Hathajógapradípiká vznikla ve 14. století. Poznání lze dosáhnout přes očištěné tělo a mysl. Očistit tělo, mysl, nervový systém je základním předpokladem pro jogína cvičícího hathajógu. Probuzením kundaliní energie, která spí stočená u kostrče, princip Šakti, dojde k postupnému stoupání páteřním kanálem vzhůru, aktivaci čaker, vírů energie, až kundaliní energie dosáhne vrcholu hlavy, kde je sílo Šivy, mužského principu, ducha a doje k nejvyššímu dosažení, poznání. Jak už jsem zmínil, během času došlo k potlačení duchovního aspektu hathajógy, a tudíž se často můžeme setkat pouze se cvičením pozic
Čakry
Jedná se o energetická centra ve fyzickém, emocionálním a duchovním těle. Čakry jsou zásobárnou energie. Tato energie se v každé čakře otáčí kolem centrálního bodu, stejně jako kolo, které se otáčí kolem své osy. Podíváte-li se na lidské tělo z hlediska západní medicíny, můžeme hledat podobnou shodu v oblastech nerovových pletenců. Různé směry a systémy zaujímají mnohé pohledy na umístění, počet a funkci čaker. Tradiční praxe jógy se snaží aktivovat v těle jemnohmotné energetické proudy, harmonizovat je a sjednotit. Na čisté fyzické úrovni lze prokázat proudy energie v neurologii. Bez elektrických startovacích jisker by nestlouklo srdce, nepracovaly by svaly a nefungoval ani mozek. Čakry jsou jemné továrny kumulující energii, které mohou sloužit jako spojenci s vesmírem. Tělo potřebuje jemnohmotnou energii, aby zůstalo zdravé a plné vitality. Místa, kde tato energie přechází mezi hmotným tělem a energetickým tělem jsou čakry.
Základních čaker je 7. V literatuře se uvádí, že je zhruba 88000 čaker. Hlavní čakry jsou umístěné podél páteře. Existují pomocné čakry, které jsou například v chodidlech i rukách a po celém těle.
Pokud čakra funguje dobře, považuje se za zdravě otevřenou, pokud nefunguje dobře, považuje se za zablokovanou, nebo nadměrně otevřenou. Čakry jsou umístěny ve specifických částech těla, kde působí na přilehlé orgány, nervy, žlázy a současně jsou jimi zpětně ovlivňovány. Všechny čakry s výjimkou sedmé, jsou spojeny s určitým živlem a pohlíží se na ně jako na rezervoár energie daného živlu. Při provádění praxe na čakry směřujeme pozornost na umístění čakry. Udržováním pozornosti v tomto místě s následnou vizualizací tvaru a barvy dané čakry. Můžeme ji aktivovat zpěvem mantry či opakováním afirmace. Čakry si lze představit jako trychtýře, které se zužují směrem k tělu. Trychtýř u první čakry je otevřený dolů k zemi a u sedmé směřuje nahoru do vesmíru. Ostatní čakry mají trychtýře umístěné ze přední i zadní strany těla. Fungují jako trychtýř, který nasává zepředu, přijímá a dozadu vydává.
1. Čakra: Múladhára (kořenová) je umístěna na základně páteře v oblasti kostrče/hráze. Působí na ledviny a močový měchýř. Elementem je Země. Tato čakra vyjadřuje pocit, že někam patříme, pocit jistoty, přežití a uzemnění. Přijímá energii Země. Barva červená, tvar lotos se 4 okvětními lístky, mantra LAM, afirmace „právo být“. Tip: vhodné je chodit bos, běhat v ranní rose. Poznámky: Kořenová čakra je místem, kde sídlí životní síla, rozmnožování a energetické zdraví člověka. Celý den je oblast pánevního dna stlačena, špatně prokrvována a proto se jí během cvičení věnujte. Uvolňujte a aktivujte toto místo cíleně.
2. Čakra: Svádhišthána (sakrální) je umístěna z přední strany v oblasti stydké kosti a ze zadní strany v oblasti křížové kosti. Působí na ledviny a močový měchýř, pohlavní orgány. Elementem je vody. Tato čakra vyjadřuje sebehodnotu (mám svoji hodnotu a vím, co je pro mě dobré), sexualitu, rozmnožování, zrod života, radost, bolest a souvisí s vylučováním. Barva oranžová, tvar lotos se 6 okvětními lístky, mantra VAM, afirmace „právo cítit“. Tip: koupání ve vodě, vizualizace čiré a čisté vody v oblasti spodního břicha. Poznámky: Při onemocněních oblasti střev, nebo vylučovacích orgánů je v sakrální čakře narušen proud hojivé energie Šaktí, které podporuje sebevědomí. Když má někdo rozrušení, projeví se to jako průjem, když má někdo strach, tlak, nejistotu může se to projevit jako zácpa. Trávení a procesy s tím související charakterizují tuto oblast. I když cvičíte, je nutné uvažovat ve vzájemné harmonii pohybu a vhodné stravy. Co třeba zkusit léčebný půst pod dohledem odborníka?
3. Čakra: Manipúra (pupeční) je umístěna v oblasti solár plexu, zhruba nad úrovní pupíku a na zadní straně cca 10. -11. žebro. Působí na žaludek a slezinu. Elementem je Ohně. Tato čakra vyjadřuje pocity síly, autonomie, sebeúcty, důvěry a vůle. Vnímá energie lidí z okolí. Barva žlutá, tvar lotos se 10 okvětními lístky, mantra RAM, afirmace „právo jednat“. Mani- zářivý klenot, jako drahokam, Pura je břicho, opevnění těla. Zářivý drahokam je uložený uvnitř těla. Tip: zahřívejte tělo. Poznámky: Tato čakra je spojována s ohněm – trávením, ale i ohně citů a pocitů. Přísloví „něco mi leží v žaludku“ vyjadřuje otázku emocí. Zlost, vztek a smutek jsou spojovány s játry a se žlučníkem, soucit, sympatie a antipatie se žaludkem i ledviny. Když řešíte nějaký vztahový problém, většinou se Vám projevuje šimrání, nepříjemné pocity v oblasti břicha.
4. Čakra: Anáhata (srdeční) je umístěna v oblasti srdce, uprostřed hrudní kosti a vychází na zádech ve výšce 4. -5. hrudního obratle. Působí na srdce a tenké střevo. Elementem je Vzduch. Tato čakra vyjadřuje pocit lásky, vztahů, vyrovnanosti, soucitu, odpuštění. Barva zelená, tvar lotos s 12 okvětními lístky, mantra JAM, afirmace „ právo milovat a být milování!“ Tip: procházejte se ve volné přírodě, na čistém vzduchu. Provětrává a čistí. Poznámky: V našem srdci leží centrum radosti. Když životní síla slábne, radost, veselost a láska jsou pryč, člověk propadá smutku a často se projevuje tělesná ochablost.
5. Čakra: Višuddha (komunikační) je umístěna v oblasti hrdla. Působí na plíce a tlusté střevo. Elementem je Éter. Tato čakra vyjadřuje komunikaci, vyslovení vlastního názoru, pravdy a sebevyjádření. Vyjadřuje a dělá bariéry mezi srdcem a hlavou. Barva světle modrá, tvar lotos se 16 okvětními lístky, mantra HAM, afirmace „právo mluvit a být vyslyšen“. Poznámky: Na konci cvičení vytvořte srdeční mudru (spojení palce a prostředníku) a prodýchejte oblast srdce. Přijímejte lásku a vydávejte lásku.
6. Čakra: Ádžňa (třetí oko) je umístěna mezi obočím. Tato čakra vyjadřuje jasnost, vize, představivost, vidění věcí tak, jak jsou. Barva fialová, tmavě modrá, tvar lotos se 2 okvětními lístky, mantra OM, afirmace „právo jasného vidění“. Tip: nejenom tělo existuje. Udělejte si výlet k duchovnu a zkroťte své smysly prátjáhárou. Poznámky: Svámí, hinduističtí mnichové a kněží, ctihodní hledající se dekorují žlutou nebo červenou pastou, nanesenou na své ádžňa-čakře. Indické ženy i muži nosí „bindi“ (nebo také binci, pottu, titakam, tika – bod na čele, aby neustále cítili tuto čakru, aby ji viděli a aby ji tím aktivovali.
7. Čakra: Sahasrára (poznání, osvícení, splynutí) je umístěna na temenu hlavy. Tato čakra vyjadřuje duchovní růst, věčnost, mystérium a vztah s božstvím, vyšším principem. Element žádný, je to čisté vědomí, barva jasné světlo, čirost, tvar lotos s 1000 okvětními lístky, mantra žádná, afirmace “právo poznat a pochopit“. Poznámky: Meditujte a odevzdejte se božskému principu, čistému přírodnímu světlu. Energie proudí vesmírem ruku v ruce s individualitou. Veškeré hledání a všechny otázky nalézají v korunní čakře svůj konec. Už nic není. Jen čistá Prána a tělo není spoutáno žádným hrubohmotným živlem.
Další doplňkové páry čaker naleznete na uších, prsních bradavkách (energie pro kojence a místo sexuální rozkoše a radosti), kolenech, dlaních (intenzivní proud energie) i chodidlech.